Většinou večer, nebo s probuzením zjistíte, že se něco změnilo, ale zároveň se ještě nic neděje. Pocit, že na vás "něco leze", ale žádné prokazatelné příznaky ještě nemáte. Ještě nesmrkáte, nekašlete, ale je to nějaký neurčitý pocit těžkosti, tlaku, někdy v hlavě, někdy v krku... zatím jen dvakrát v životě se mě podařilo rozběhnutí chřipky či rýmy a kašle zastavit. No a teď po třetí s pomocí esencí.

Začala jsem inhalovat 4-6 hodin denně směs Protect, ale dva dny se nic nedělo, stav byl pořád stejný. Ani lepší, ani horší. Tak mě napadlo, že je potřeba se opravdu zastavit, uvědomit si, jestli nezažívám nějaký tlak, ať už vnitřní (mám na sebe nároky, očekávání, kritizuji se?) nebo z vnějšku (opravdu to tak spěchá a musím? nepočká to? musím splnit očekávání druhých a za jakou cenu?). Uvědomit si, že není kam spěchat, že prostě "nemusím". Že v reálném čase mohu opravdu udělat jen jednu věc a ty ostatní počkají, jedna po druhé.

A na mysl mě přišel HŘEBÍČEK. Kapku rozpuštěnou ve lžičce medu, 4x-6x denně, snažila jsem se užívat co dvě hodiny, jak byla možnost. Pozor, aroma je intenzivní, možná budete chtít zkusit polévkovou lžící medu :)

Skleničku od přesnídávky s medem, lžičku a lahvičku s hřebíčkem jsem si nabalila do tašky s sebou. A třetí den už není po žádném "lezení" ani stopy a jsem zase ve formě.

Děkuji hřebíčku, odvedl jsi skvělou práci

hřeb.jpg
syzygaromatherb5.jpg